Domácí mazlíčci?

Většinou je pořizujeme pro radost a považujeme za členy rodiny. Bohužel psí život může být někdy opravdu smutný. Někteří lidé se k nim chovají hůř, než jakékoliv zvíře.

Bolest, utrpení... Pro ty, co považují svého pejska, nebo jiné zvířátko, za člena rodiny, možná tak trochu neuvěřitelné... Bohužel se to děje každodenně. Pokud je ve vašem nějaký případ týrání zvířat, oznamte to policii nebo kontaktuje nejbližší spolek na ochranu opuštěných a týraných zvířat.

Určitě jste slyšeli o týrání kočky, kterou opili a pak jí nechali roztrhat psem a nakonec jí dorazili tím,že jí dupli na hlavu.. a takových případů je více..

Týrání bohužel často končí smrtí zvířete, která je často zdlouhavá a bolestivá. Uvádím nejděsivější případy:
Květen 1996
Dva kluci na Znojemsku omráčili dřevěnou deskou toulavého psa a pověsili ho za zadní nohy na kovovou šibenici. Nakonec ho podřízli, rozřezali a stáhli z kůže.
Listopad 1997
Majitel jednoměsíčního kokršpaněla hodil štěně do zapnuté automatické pračky. Když to přežilo, vhodil ho do hořícího ohniště a dobil pohrabáčem.
Září 1998
Houbaři našli v lese na Brněnsku utýraného kokršpaněla. Psa někdo svázal drátem a za uši ho hřeby přibil ke stromu.
Leden 2003
Na autobusové zastávce objevili cestující zohavené kočičí torzo. Ubitá kočičí mrtvola visela na provaze ze střechy zastávky.
Květen 2007
Opilý muž vnikl na pozemek cizího domu. Tam chytil za zadní nohy hladkosrstého pinče a utloukl ho o stěnu domu a zídku schodiště.
Červenec 2007
V centru Prahy někdo přibil hřebíky kočku na dřevo. Po několika hodinách kočka umřela.
Jsou to jen některá z mnoha utrpení, jež zvířatům lidé způsobují. Kolik případů je však neodhaleno?

Taky si říkáte jaké zrůdy jsou schopné tohle udělat? Často se týrání objevuje i na internetu, aby se tito bezcitný bastardi pochlubili.. Jsou to hrozní borci.. Ovšem pak jsou videa, která naopak upozorňují na tuhle problematiku.

Utopil kočku a nahrál si to na video
Každý z nás rád chodil do cirkusu, ovšem to jak se chovají k zvířatům je strašné
Kruté video, které jsem ani nedokoukala

Keep smiling

Smajlík, smajl, smile nebo normálně česko-anglicky emotikona. Každý ji známe a my, mladší generace při digitální komunikaci používáme.

Dvojtečka, pomlčka, závorka. První smajlík se tedy objevil již v roce 1890, a to v tehdejších novinách - jednalo se o takový soubor znaků vzdáleně se podobajícího tomu dnešnímu. Nicméně klasický smajlík vznikl v roce 1982 a není vynálezem softwarových inženýrů. Vysokoškolský profesor Scott Fahlman rozeslal svým kolegům elektronickou zprávu s návrhem na používání těchto tří znaků po sobě jako symbol vtipu. Zároveň přišel i s nápadem, že opačná závorka na konci by mohla označovat vážně míněné věci. Tento opačný symbol se ale časem zažil jako vyjádření smutku. Každopádně se Fahlmanův návrh ujal a stal se hojně používaným. Kdyby si byl tenkrát nechal Scott Fahlman svůj nápad patentovat, zřejmě by patřil mezi nejbohatší lidi na světě.

Počátky emotikon byly roztomilé. Vyjadřovat své pocity, emoce, pouhými gramatickými znaky - to bylo neuvěřitelné. Jenomže to by nebyli lidi, aby to zase pěkně nezbabrali. Když brouzdáte kdekoliv na netu, tak se můžete pokochat množstvým ksichtících se obrázků.

Já sama teda emotikony používám, ale snažím se s mírou. Nechci patřit mezi neandrtálce, jejichž e-komunikace je na podobné úrovni (tímto se jim i omlouvám, je to jen můj subjektivní názor..): No tAq to ByŁ FaQt lolEc♥♥♥ upE Hafo prcZa. :-* MucQ =**

Sci-fi: I muži mají anorexii

Řekli byste, že některé svízele jsou typicky ženské.. např. rození dětí, praní, nebo mentální anorexie. Omyl. Poruchy příjmu potravy se netýkají jen žen.

Prvním historicky doloženým anorektikem byl filozof Friedrich Nietzsche. Jeho nemoc měla hlavně hysterický podklad. Převážnou část jeho života se živil vařenou zeleninou. V okamžicích, kdy se do něj porucha opřela plnou silou, snídal i obědval jenom teplou vodu.

Možná si řeknete, že muži trpí anorexií velice vyjímečně, odborníci však tvrdí, že u nás je poměr mužských anorektiků k anorektičkám 1:30, od Česka na západ už ale připadá jeden anorektik na dvanáct anorektiček a jejich podíl stále stoupá.

Důvody, které vedou muže k tomu, že se dobrovolně ničí, jsou odlišné od žen. U mužů tkví původ poruchy v příliš nízkém sebevědomí. Objevily se i studie, které z anorexie u mužů obviňují skrytou homosexualitu. Nic takového ale nebylo stoprocentně dokázáno. Za mužskou anorexií, ale můžou hlavně média..

Podle výzkumu ve Velké Británii, který provedla psycholožka Sarah Grogan, není 75 % mužů spokojeno s vlastním tělem. Z nic 30 % přímo uvedlo, že svoje tělo přímo nenávidí.

Pokud vás překvapilo, že ženy nejsou jediné pohlaví ve vesmíru, které si připadá zoufale neatraktivně a neforemně, je tu ještě další výzkum. 25 % mužů drží diety a 65 % cvičí jenom kvůli tomu, aby zhubli.

Čtyřiadvacetiletá Bára zná tuto nebezpečnou poruchu z vlastní zkušenosti. Trpí jí její otec. Pracuje jako gynekolog, má svojí soukromou ordinaci a je to pohledný muž. O jeho stavu se dozvěděla od matky, když jí bylo dvacet let. Už předtím tušila, že něco není v pořádku. Nikdy se u nich doma nesměla vařit nebo péct sladká jídla, slyšlela ho několikrát zvracet, ale nikdy jeho nevolnosti nespojovala s anorexií, nebo bulimií. Myslela si, že těmito poruchami trpí jenom ženy. Nemoc se u něj objevila poprvé prý, když se Bára narodila. Asi si po jejím narození najednou připadal starý a chtěl si udržet za každou cenu svůj mladistvý vzhled. Nikdy se jim tátu napodařilo dostat k doktorovi, teprve až jednou omdlel v ordinaci, byl převezen do nemocnice. Tam jim sdělili, že za to můžou nejspíš žaludeční vředy. Za týden omdlel znova a nakonec jim to její matka řekla. Její otec žil s tímto onemocněním několik desítek let, aniž by měl někdo podezření. Málokdy se vyskytnou lidé, kteří trpí čistou mentální anorexií, většinou se období nejedení střídá se stadii nutkavého přejídání a následně zvracení. Mezi takové případy patří žokejové, tanečníci a gymnasté.

Když není, co dělat

Tákže jsem se rozhodla napsat něco dalšího do téhle rubriky... Vůbec nevím, čím začít.
Takže asi maturitním plesem Střední Zemědělské školy. Musím říct, že z tohohle plesu mám obrovské emocionální prožitky. Můj největší byl výstup žáků, kdy jeden ze třídy přitepleně zpíval (něco o telátku heboučkém, nebo tak) a ostatní dělali tele. Jen je škoda, že to nedali na Youtube.com. Z té písničky by mohl být hit. Jo ještě nemám zapomenout na Letce, když už o tom píšu. Takžee smekám před tebou letče (alias Jiří)... a doufám, že už ho nepotkám. A díky za pití..

Tak pokračujéém..

A teď napíšu něco o exkurzi do Domu ruské vědy a kultury v Praze. Bylo potěšující, že tam šel jenom náš ročník rusky (ne)mluvících studentů a ostatní byli ve škole. Cesta vlakem byla dosti zajímavá, už jen proto, že můj spolusedící ve vlaku příšerně chrápal :). Takže teď k Domu ruské vědy a kultury.. Takže musím říct, že celá ta stavba je hodně luxusní a byl v ní hroznej klid. Samozřejmě, že jsme se přišli vzdělávat, takže jsme měli hodinu ruštinu. Výuka byla zajímavá, sice mě už ke konci nudila, ale koho ne, že? Pak jsme koukli i knihovnu, samozřejmě všechno rusky, to jsem si ale početla. :-D Bylo vidět, že naše třída tomu rozumí, proto jsem se raději zaměřila na knížky s obrázkami. Aby bylo aspoň na co koukat.. No.. a pak byl rozchod, tak jsme jenom chodili po obchodech. Dozvěděla jsem se, že v New Yorkeru je všechno laděný do punku.. To bylo moudro.. omlouvám se té osobě, ale stejně to nebude číst. Bych se dost divila.

Dále jsem už pochopila termín "šílené fanynky".. A nejedná se právě o šílené fanoušky Tokio Hotel, ani jinou skupinu. Ale stejně je zajímavé, jak se lidi chovaj.. a docela sranda.

A ještě nesmím zapomenout na jednu osobu! To očkování přežiješ a tu prohlídku taky!
A já jsem se rozhodla, že to už stačí... hezký den (u nás byla teda bouřka, Emma se zlobí/to taky pochopí jen jedna osoba)..

Hodiny od Rusů

Po letech práce studenti posledního ročníku Moskevské University nakonec dokončili svůj projekt internetových digitálních hodin. Výsledek jejich práce může veřejnost shlédnout prostřednictvím následujícího odkazu.
Myslím si, že se jim to fakt povedlo... už jen proto, že mě baví koukat, jak se přepisují čísla..

Meze žárlivosti

Žárlivost má kořeny ve slabém sebevědomí. Pokud jste vyrovnaní, těžko budete podezírat každého kluka, který kolem vaší partnerky jen projde, protože bude znát svoji cenu a budete si věřit. Existuje však jedna zlatá věta, a ta říká: „Důvěřuj, ale prověřuj.“ V normálním vztahu stačí mít oči otevřené a občas lehce pověřit, jestli vás partner/ka nehoupe. Na tom není nic zlého. Mělo by prostě platit, že vyrovnaný muž dává své partnerce určitý prostor založený na důvěře a opravdová partnerka tento prostor nepřekračuje (a naopak).

Zdravá žárlivost

Není žádným tajemstvím, že každému z nás dělá tak trošku dobře, když na nás občas partner žárlí. Je to kvůli tomu, že se pak cítíme hodnotnější a máme pocit, že je o nás zájem. Partnera to trošku nakopne a začne se chovat mileji. Jde prostě jen o takové naznačení: „Moc se mi nevěnuješ, starej se víc o mě. Mohl/a bys o mě přijít.“

Chorobná žárlivost

Žárlivý člověk se dívá na svého partnera jako na svůj majetek, chce ho mít pod kontrolou a vědět, že je na něm zcela závislý. Žárlivost je jedno z největších nebezpečí každého vztahu, které pozvolna dusí a otravuje ovzduší, i když se tváří velice nevinně. Lidé v mnoha případech žárlí nejen na opravdového či domnělého milence nebo milenku svého partnera, ale také na nejlepší přítelkyni své ženy, sekretářku svého manžela na intenzivní práci, a dokonce i na vlastní děti. Od takového partnera odejděte, dokud můžete. Uleví se vám.

Žárlivost a mládí

Mladí partneři často chybují už na začátku svého vztahu, protože pokládají partnera za někoho, kdo jim musí být za jejich lásku bezvýhradně oddán a patřit jim. Domnívají se klamně, že je to přirozená protihodnota za to, že oni milují, a neuvědomují si, že právě tohle vztahu škodí. Každé omezování, vyhrožování a zakazování ničí vzájemné porozumění. Zejména mladé dívky mají často pocit, že když na ně jejich partner žárlí a zakazuje jim třeba i vycházet z domu, je to důkaz velké lásky.

Perfektní blbost

Jednou se potkali perfektní muž a perfektní žena. Po perfektním chození měli perfektní svatbu. Jejich společný život byl, samozřejmě,perfektní. V jednom zasněženém, bouřkovém Štědrém dni perfektní pár jel ve svém perfektním autě,když uviděli na kraji cesty sedět nešťastného člověka. Jako perfektní pár zastavili, aby pomohli. Tam stál Santa Klaus s velkým baťohem hraček. Aby nezklamali žádné dítě na Štědrý večer, perfektní pár naložil Santa Klause a jeho hračky do svého auta a už byli všichni na cestě a

rozdávali hračky....
Bohužel, stalo se neštěstí a perfektní pár a Santa Klaus měli po cestě nehodu. Jenom jeden z nich nehodu přežil.

Otázka: Kdo přežil? Posuňte níž a dozvíte se odpověď...

.

.

.

.

Přežila perfektní žena. Ona je totiž jediná, kdo opravdu existoval. Každý přece ví, že žádný Santa Klaus není a není ani nic takového jako perfektní muž.

Ženy přestaňte číst, to je konec vtipu. Muži pokračujte. Takže když neexistuje žádný perfektní muž ani Santa Klaus, žena musela řídit auto. To vysvětluje, proč se stala dopravní nehoda. A kromě jiného, jestli jste žena a stále toto čtete, jen to potvrzuje jinou skutečnost: ženy nikdy neposlechnou !!!!

Využití reklamy v životě

Tak tohle mě vážně pobavilo.. Reklamy zřejmě vládnou světu.

Ráno. Budí mě ten nový mobil od Vodafonu za 7Kč. Je to tedy v mých rukou, jestli vstanu nebo ne. Rozhoduji se pro tu první možnost, takže po vykonání potřeby na tak čistém záchodě, že by se z něj dalo jíst, neboť je umyt Domestosem, díky němuž miliony bakterií zemřely, se ocitám v koupelně. Tam nemám strach o své zuby, neboť používám Colgate - kartáček zubařů.Snídám samozřejmě sušenky BeBe, aby mi nechyběla energie, k tomu popíjím Granko, neboť ráno dělá den a nakonec si nezapomenu vzít svůj Actimel, jinak budu mít oslabenou obranyschopnost. Po každém jídle si dávám žvýkačky Orbit, které snižují riziko vzniku zubního kazu až o 40%. Jdu se převléct. Musím ovšem použít Rexonu, ta mě nezradí. Beru si to staré tričko, ale bílá bílou je, vezmu si s úsměvem ještě svetr, který ovšem není nový, jen vypraný v Perwolu. Zamířím do koupelny, abych si učesala své vlasy, umyté šamponem Elséve od L´Orealu, vždyťjá za to stojím. Před zrcadlem už ale mamka řeší dilema, jakou si vzít řasenku.Jestli Obsesión a bude tak posedlá objemem a délkou svých řas, což není hřích,nebo Astor, protože je krásné být sama sebou. To už je vzhůru i taťka. Smaží si volské oko na pánvi od Tefalu, neboť chytré věci nenahradíš. Co to tu tak krásně voní? Áá, Jihlavanka, poctivá káva. Obouvám si boty od Rena, které už nevyzuji. Na svačinu budu mít ve škole sušenky Disko, protože ty nikdy nejíš sám a Kofolu - tu přece miluji, takže není co řešit. Brácha dává přednost Spritu, žízeň totiž nikdy nevyhraje. Mamka Aquile, aby byla zdravější a krásnější jako miss a taťka má více chuti do života s Poděbradkou. Odcházím a protože jsem pojištěna u České pojišťovny, která chrání mé sny, nebojím se, že o ně během dne přijdu...

Komplexy

Komplexům propadá hodně mladých dívek i dospělých žen. Je to tím, že na současnou společnost působí vliv dokonalých modelek a sexy celebrit. Mladé dívky se kvůli svému tělu trápí často zbytečně, ale je těžké je přesdvědčit o tom, že jsou krásné takové, jaké jsou. A jak se s tím vyrovnat?

Komplex č. 1 - Tloušťka Mnoho žen a dívek propadá v zoufalství z toho, že jsou moc tlusté. Je ovšem rozdíl, když je někdo opravdu tlustý anebo jen trochu při tělě. Bohužel komu v dnešní době nelezou kosti z těla není podle některých považován za štíhlého. To je ale omyl! Tzv. štíhlé lidi máme odkoukané často z módních časopisů, novin apod., což je velmi špatný příklad, neboť existuje program, který osobu upraví tak, že vypadá naprosto dokonale (často je ta dokonalost až nepřirozená). Proto by ses kvůli tloušťce neměla stresovat, protože je lepší mít pár kilo navíc, než být hubená kostra u které si není na co šáhnout. Taky by jsi neměla dát na váhu, protože to je strašně zkeslující - záleží na tom, kdy se vážíš , (večer, ráno, po jídle,..) a jak máš těžké kosti. Možná to zní jako výmluva, ale je to tak! Jsou lidé, kteří na tloušťku umírají a ty bys vyváděla kvůli pár špíčkům navíc? Když se navíc budeš hýbat a třeba nosit oblečení, které tloušťku alespoň trochu zamaskují, budeš za chvíli v pohodě! :-))

Komplex č. 2 - Malá prsa

Taky velmi časté. Holky s tímto komplexem mají už dost nadávek a posměchu svého okolí, hledají stále nové a nové způsoby, jak by svoje poprsí zvětšily, a často se i odhodlají k tomu, nosit vycpanou máminu podprsenku - což je naprosto směšné a může jim to vyvodit i pěkný trapas. Copak na tom záleží? Pokud ti jde o obdiv kluků, tak ten díky velkým prsům opravdu nezískáš! Možná se ti kvůli tvému hrudníku smějí, ale ve skutečnosti jim na velikosti prsů jejich holky moc nezáleží… Navíc malá prsa mají spoustu výhod: můžeš s nimi lépe sportovat, nemusíš se celé léto pařit v podprsence a když vybereš správný střih oblečení, můžou působit i sexy! Proto tento komplex hoď za hlavu, vypni hruď a buď pyšná na to, co ti příroda nadělila!

Komplex č. 3 - Velký zadek

Velký zadek většinou není velký zadek, ale jen široké boky. Většina holek to ale vidí jinak. Když už jsme u širokých boků - je to taková přednost a základní křivka ženského těla. Během puberty se ti pánev rozšíří, protože Matička příroda předpokládá, že jednou budeš chtít miminko a to by s chlapeckými boky šlo docela těžko… Navíc když se zeptáš opačného pohlaví, většina ti řekne, že holka/žena bez zadku není hezká! Pokud svůj zadeček navíc zpevníš, bude vypadat mnohem líp i když je o trochu větší! A jestli chceš svoje pozadí zamaskovat, zkontroluj v obchodě, jestli ti kalhoty či sukně zadek ještě nezvětšují.

Komplex č. 4 - Obličej

Bojíš se kouknout do zrcadla? A proč? Vždyť proti pupínkům se dá bojovat, nebo se dají skrýt a tvar svého obličeje stejně nezměníš! Lidé, kteří jsou třeba navždy znetvořeni se taky umí smát na svět a svůj vzhled neřeší. Možná se ti zdá, že celebrity mají naprosto dokonalý obličej, ale make-up a správné nasvícení dokáže hodně… Taky nezapomeň na onen zkrášlující počítačový program, který i z ježibaby udělá Miss World. Každý jsme jiný - originální, tak proč se kvůli tomu trápit? Navíc když se u návštěvy kadeřnictví kadeřnice/kadeřníka zeptáš, co by ti slušelo, určitě ti rád poradí a budeš vycházet jako hvězda!:-))

Komplex č. 5 - Krátké nohy

Ano, dlouhé nohy jsou trochu víc atraktivní než kratší, ale to není důvod, aby ses z toho hroutila! Příroda sama nejlíp ví, co ti sluší a proto ti třeba nadělila kartší nožky nebo menší prsa. Navíc jdou díky správnému oblečení opticky prodloužit a dobré obuvi i skvěle vytvarovat! Takže buď v klidu - nohy přeci nejsou všechno! :-))

Vědomí vs. podvědomí

Vědomí, to je naše vědomé já, pravé vědomí a podvědomí, či druhé vědomí, obsahující jakousi druhou osobnost se svým já, s činností neuvědomělou a s vlastní pamětí. Za běžných normálních okolností se nám zdá být každý čin a myšlenka vědomou. Není tomu tak. I za normálního stavu lze pozorovat jistou přítomnost jevů, nepatrných dojmů, jež jsou samy o sobě příliš slabé, než aby se staly vědomými.
V nejhlubším nitru každého z nás existuje zázračné vědomí, jež tvoří, zatímco my pracujeme.
Podvědomé já je ve stálé činnosti, které ve stavu vědomém nepozorujeme. Žádáme-li podvědomé já, dáváme-li mu příslušný rozkaz, projeví své schopnosti: dorozumívání cestou telepatie, prostorové vidění, vidění do minulosti, přítomnosti i budoucnosti, kresby, automatické písmo, pohyb i přenos předmětů bez doteku, zhmotnění se aj., ale jen pokud nám byl úkol předurčen.
Myšlenky řešící těžké problémy přicházejí zpravidla náhle. Obvykle překvapují.
Hladina Beta, to je normální stav, v práci, doma, právě teď, Alfa přichází, když sníte nebo usínáte, ale ještě úplně nespíte, nebo ještě nejste úplně vzhůru, je to jakýsi stav mezi tím.

Dělená strava

Dělená strava je "proces" pojídání potravin, podle toho, do jaké skupiny patří. Řadíme je do bílkovin, sacharidů, neutrálů, masé výrobky, výrobky ze sóji... Postě nesmíš kombinovat potraviny tak jak chceš ty, ale podle speciálně vytvořeného řádu.

---

Nemusíš mít tedy obavu, jestli se jedná o další šílené diety jako hon po super postavě. Dělená strava ti toho zaručí mnohem vic, než super postavu, například zdravější způsob života, dobré trávení... Výrobky dělíme do tří skupin: Do bílkovin, sacharidů a do neutrálů. Neutrály můžeš kombinovat jak se sacharidami, tak s bílkovinami. Ale nesmíš kombinovat sacharidy s masem!!! Dočti se více, třeba jak dělíme do skupin:

Bílkoviny
Do bílkovin řadíme maso a vejce, sýry, mléka, většinu ovoce např. bobuloviny, peckoviny, ovocné čaje a víno.

Sacharidy
Pečivo, těstoviny, prostě všechno vytvořené z mouky. Nebo i vařené brambory a banány.

Neutrál
Syrová zelenina, jogurt, tvaroh. Zakázané: Hotová jídla, konzervy, luštěniny, buráky, majonéza, černý čaj, zrnková káva, kakao a čokoláda... a destiláty.

Samozřejmě toho je v každé skupině mnohem víc, jsou to jídla a jídla....

Recepty

Hříšný tanec II.

Havana, listopad roku 1958. Osmnáctiletá Katey Millerová (Romola Garai) přijíždí s rodiči ze Spojených států do kubánského hlavního města, kde její otec dostal místo ve vedení místní pobočky společnosti Ford. Z poklidného života středostavovského studentky je Katey uvržena do exkluzivního prostředí Američanů, pohybujících se v luxusním hotelu Oceana. Více než toto pozlátko ji však přitahuje hrdý a cílevědomý Javier (Diego Luna), číšník, který, jak vyjde najevo, je také vynikajícím tanečníkem. Katey touží naučit se jeho styl tance a přesvědčí ho, aby se společně zúčastnili prestižní taneční soutěže v havanském kasinu Palace. Po Javierově boku poznává odlišnou, temperamentnější tvář Kuby. Společně zkoušejí na pláži a navštěvují "hříšný" taneční klub La Rosa Negra, kam chodí pouze místní a kde se provozuje "hříšný tanec". V osudný večer jsou připraveni společně vystoupit na taneční soutěži, netuší však, že celou Kubu zanedlouho zachvátí vlna revolučního násilí…...jestli chcete vědět jak to dopadne-musíte se na to podívat,vřele doporučuji!

Patnáct let se plaví plastové kachničky kolem Země

Před patnácti lety si americká firma The First Years Inc v Číně objednala 30 000 kusů plastových hraček do koupele. Jeden z kontejnerů skončil ve vlnách ve východním Pacifiku a kachničky se rozutekly po hladině. Od té doby se tři skupiny plastových zvířátek plaví po světě a zanedlouho má jedna dorazit k anglickým břehům.

Třicet tisíc plastových zvířátek má také velký význam pro vědce. Ti podle nich mohou mapovat přesnou dráhu mořských proudů. Část z nich plula na sever, část na jih a zbytek na východ.

Severní skupina zamířila k Aljašce, obeplula Severní Ameriku i Grónsko a znovu se objevila na východním pobřeží USA. Listu Daily Mirror řekl oceánograf Curtis Ebbesmeyer, že je velice pravděpodobné, že se dostanou do atlantských proudů a objeví se na britských plážích. První část může očekávat Cornwall a jihozápadní Anglie během léta.

Další velká část hraček pluje k břehům Austrálie, Jižní Ameriky a Indie.

Od začátku svého výletu urazila zvířátka přes dvacet pět tisíc kilometrů. Proplula místem, kde ztroskotal Titanik, přistála na Havaji a několik let strávila zamrzlá v arktickém ledu. Všechny nástrahy se ale podařilo překonat, a to hlavně díky dobrému materiálu: hračky jsou z odolného plastu a podle výrobce jsou vodotěsné.

Země jako vesnice

Země jako vesnice

Kdyby se celá populace planety Země smrskla na vesnici o stu obyvatel, kde by však zůstal zachován poměr všech lidských odlišností - jak potom by tahle maličkatá, různorodá vesnička vypadala? Tak to přesně bylo předmětem pátrání Philipa M. Hartera, lékaře z nemocnice u Stanfordské univerzity.

Tady jsou výsledky jeho výzkumu:

Ve vesnici by žilo:

55 Asiatů
21 Evropanů,
14 obyvatel ze Západní polokoule,
8 Afričanů
52 žen,
48 mužů
30 bělochů,
70 ostatních ras
30 křesťanů,
70 osob jiného vyznaní
89 heterosexuálů,
11 homosexuálů
6 lidí by vlastnilo veškerý světový majetek
6 by bylo z USA
80 by žilo v domě, který by neodpovídal současnému standardu
70 by neumělo číst
50 by trpělo podvýživou
1 by byl na prahu smrti
1 by byla těhotná
1 by měl vysokoškolské vzdělání
1 by vlastnil počítač

Následuje několik úvah k zamyšlení:

Žijete-li v pěkném bytě, máte-li dost jídla a umíte-li číst, jste členem velmi úzké skupiny.
Pokud se vzbudíte toto ráno a budete více zdraví než nemocní, jste šťastnější, než celý milión lidí, který nepřežije tento týden.
Pokud jste nikdy nebyl v bitvě, nezažil osamělost uvěznění, utrpení mučení, nebo sevření hladu... jste na tom lépe než 500 milionů lidi tohoto světa.
Pokud můžete chodit na mše do kostela, aniž byste se museli obávat ponížení, zatracení, mučení nebo smrti, jste šťastnější než miliarda lidí, kteří nemají to štěstí.
Pokud máte jídlo v lednici, oblečení na sobě, střechu nad hlavou a kde spát... jste bohatší než 75% lidi na této planetě. Máte-li peníze v bance, ve své peněžence a střádáte si do kasičky, jste mezi 8% nejbohatších lidí světa.
Pokud jsou vaši rodiče stále naživu a svoji... jste velmi vzácný případ.
Držíte-li hlavu zpříma, s úsměvem na tváří a jste skutečně vděční... jste požehnáni, protože většina lidi má tu možnost, ale nedělá to.
Držíte-li něčí ruku, objímáte-li někoho nebo se jen dotýkáte jeho ramene, jste požehnáni, protože umíte nabídnout léčivý dotek.
Pokud můžete číst tuto zprávu, jste šťastnější než více než dvě miliardy lidí, kteří nedokážou číst vůbec.
Mějte hezký den, spočítejte si svá požehnání a připomeňte všem ostatním, jaké mají vlastně štěstí.

Psi 0.11

Po dlouhé době se příznivci Jabberu dočkali nové verze Psi 0.11 beta3 postavené na Qt 4.2.

Co je Psi?Program Psi je v současnosti jedním z nejoblíbenějších Jabber klientů vůbec. Mezi jeho kladné vlastnosti patří multiplatformnost, kompletní podpora XMPP standardů a rychlý a bezproblémový provoz.

Psi 0.11 instalace včetně češtiny

Tvoje nálady

Líná, netrpělivá, přehnaně žárlivá nebo vzteklá? Každý je nějaký, ovšem všeho moc škodí. Citům se má dát správně volný průběh, to ano, nedusit je v sobě a ani je neskrývat. Jaká vlastně jsi? Nauč se žít se svými náladami, protože občas ti život dokáží pěkně znepříjemnit. Ale to není všechno - snaž se hledat ve všem to pozitivní a zužitkuj to.

---

PŘECITLIVĚLÁ

Tvůj kluk je v poslední době nějaký mrzutý. Moc s tebou nekomunikuje, není to už jako dřív. Automaticky začneš hledat příčinu. Proč se tak chová? Co dělám špatně? Přitom to tvoje vina být vůbec nemusí! Zbytečně se netrap a neužírej vinou. Máš zvláštní schopnost vžít se do situace jiných, toho si ostatní cení. Prostě přemýšlíš nejen o sobě, ale i o ostatních.

DRZÁ

Holky, kteří se nebojí vyjádřit svůj názor klidně i ostřejšími výrazy, ty to někam dotáhnou! Částečně je to pravda, nenecháš si nikdy nic líbit a když něco chceš, jednoduše to řekneš. Tvá pohotovost a ráznost ti otvírá mnoho možností. Není mnoho lidí, kteří jednají stejně jako ty - na férovku. Za žádnou cenu se nedáš bez boje a co nedokážeš teď, dokážeš jindy. Ovšem dej bacha ať to trochu nepřeháníš, když budeš průbojná, možná to dotáhneš daleko, ale za jakou cenu?

NÁLADOVÁ

Právě máš nepříliš šťastné období - pohádala ses s kámoškou, dostala jsi kouli ve škole a navíc venku leje jako z konve. A ty jenom sedíš u okna, na podlahu kape jedna slza za druhou a říkáš si, jak je ten svět špatný. Ve škole, či jinde před kamarády však city dusíš v sobě, nechceš dát najevo to, jak moc tě tyto věci berou. A přitom když svou náladu přiznáš sobě i svému okolí, dokážeš, že jsi sama sebou a nehraješ si na něco, co nejsi. Budeš tak působit mnohem věrohodněji, vysíláš signál, že jsi vždycky upřímná a ostatní ti můžou věřit. Když jim dáš nějak najevo, že nejsi vůbec v pohodě, určitě ti pomůžou dostat ze z nejhoršího. Od toho přeci přátelé jsou, ne?

LÍNÁ

Je páteční odpoledne, venku krásně svítí sluníčko, avšak ty ležíš na gauči, libuješ si, že bude konečně víkend a nic se ti dělat nechce. V tu chvíli ovšem zazvoní mobil a kámošky se tě zeptají, jestli s nimi nechceš někam vyrazit. Cože? Právě teď? Pomyslíš si. Teď když jediné, co jsi schopná udělat je zapnout si televizi? Ne, nejsi líná. Takové oddechy čas od času prospějí každému, načerpáš energii a duševní pohodu, na chvilku vypneš od stresu a každodenních povinností. Proto se za tvoje líné období nemusíš vůbec stydět. Vůbec nic ti neuteče, příště zase můžeš kámošky někam pozvat ty a můžeš jen doufat, že jsi zrovna nenatrefila na jejich "líné" období, kdy budou lenošit :-)

ŽÁRLIVÁ

Existují určitě i mnohem hezčí okamžiky, než to, jak tě tvůj kluk nachytá, jak ho špehuješ. Zdravá špetka žárlivosti má však i blahodárnější účinky - ve vztahu působí jako malá vzpruha, tvůj kluk dostává signál, že ti není až tak lhostejný, záleží ti na něm a nedopustíš, aby flirtoval s jinými holkami. Avšak ta velká žárlivost, kdy si nesmí ani pokecat se svojí kámoškou nebo ji přátelsky objemnout - to není pozitivní jak pro vztah, tak pro tebe. Takový kluk od tebe za chvíli uteče! Každý potřebuje volnost - i vztah. Neříkám, že vztah nemá mít žádná pravidla, ovšem vztah si musí člověk užívat a ne být svázaný!

NETRPĚLIVÁ

Stačí, aby ostatní třeba mluvili pomaleji než ty, nebo zdržovali, a ty už začneš nervózně přešlapovat sem a tam a začneš si okusovat nehty... Tvá někdy až hektická povaha může lézt ostatním pěkne na nervy. Avšak taky je tu něco pozizivního: Občas místo ostatních všechno uchopíš do svých rukou a svou práci odveneš tak dobře, jak můžeš. Spoléháš se jen sama na sebe, a to je dobře. Dokážeš čelit tísícům věcí a žádnou z nich neděláš jen napůl. Když si něco předsevzeš, vždycky to splníš, je-li to aspoň trošku v tvých silách. Dlouhá chvíle je pro tebe cizí slovo a tví přátelé tě obdivují!

UDRBANÁ

"No, tak ta Katka z deváté B se zase dala dohromady s Milošem, a přitom se o něm říká, že je gay... No chápeš to?" - je tohle tvoje parketa? Tak jsi drbna na entou! Dotyčnému to vůbec nesvědčí, naopak - můžeš mu pěkně zavařit pověst! Avšak každý z nás si občas musí rejpnout nebo drbnout, a přitom to jen málokdo dělá se špatným úmyslem! Takové pomlouvačky jsou nejen zdrojem zábavy a čerstvých informací, ale také hodně vypovídají o tobě samé. Ten, kdo se totiž často zajímá o druhé brzy zjistí, co se jemu osobně nelíbí a co je mu naopak po chuti.

VZTEKLÁ

Pokaždé zrudneš jako rak, div ti neprdne cévka, začneš hystericky řvát a nebo jen každému vztekle odpovíš, a hned každému dáš něco "vyžrat". Jestliže však nad sebou ztrácíš kontrolu, tvé okolí si o tobě může klidně myslet, že jsi nějaký psychopat. Ale co na tom? Vždyť takovéhle chování má i své přednosti! Svým výbušným chováním si nejen ulevíš, ale u svých blízkých získáš jakýsi respekt. Teď máš zkrátka slovo ty, a ostatní musí poslouchat! Někdy se však přestřelí, ale zase u tebe hned ví, na čem jsou a příště si to nedovolí.

PROTIVNÁ

"Bože, ta se chová jako nadutá kráva!" - slýcháváš tohle na svou adresu často? Tím se vůbec, ale vůbec neznepokojuj. Jestliže občas vyletíš a začneš být protivná, dáváš tak jasně najevo to, že je tu něco špatně a je načase s tím něco dělat dříve, než bude pozdě. Bez zbytečných řečí a rozčilování naznačíš, kde jsou tvoje mantinely! Žádný kluk nedokáže dlouho přehlížet, když je holka naštvaná a když to nepochopí, máš určitě šanci na někoho lepšího, který nemá tak dlouhé vedení...

ZÁVISTIVÁ

"Proč ona musí mít hned všechno? Ta její červená bunda by přece mnohem víc slušela mě!" ptáš se sama sebe nad rozmanitostí třídní krasavice. Neúžírej se závistí, ale zkus ji zužitkovat! Jak? Závist ti dává obraz toho, čeho bys chtěla dosáhnout ty. Jakmile tohle zjistíš, neotálej a vezmi věci do svých rukou! Nemusíš být hned extra bohatá, zkus třeba ulovit toho kluka, který se ti tak dlouho líbí. A když to nevyjde? Nevadí - není to přece jediný kluk na světě!

Dráha prodavačky? To asi ne

Jednoho krásného dne, jsme s mojí kamarádkou dostaly příležitost... k navštívení nejmenovaného sportu, od nejmenované osoby (jmenovat mám zakázáno).. Musím říct, že jsem v životě nestrávila odpoledne ve sportu, obklopena lyžemi, helmami, snowboardy a funkčním prádlem, jehož význam mi byl i vysvětlen (Taky mě zaujali takový divný plátkový mýdla). Hned jsem chytřejší.. Dokonce nám i ta hodná osoba svěřila obchod, což asi nikdy nepochopím. Taková nečekaná důvěra. Musím říct, že dlouho nikdo nechodil, takže už chápu, proč mají prodavačky, tak znuděný výraz, ale to, že vám za zády stále čmuchaj, jestli něco nečornete, to je už síla. Zpátky k mému výtvoru. Zjistila jsem, že si tam bylo půjčovat lyže dost známejch, bohužel váha chyběla, ale přecejen je super vidět, co bych neměla. Pák začali chodit zákazníci a zkazili ten krásnej klídek a pohodu. Ne fakt, kamarádka se snažila, ale prodavačkou bohužel asi nebude, ale snaha byla. Já myslím, že má teda navíc. Teď si u ní šplhnu, když to bude náhodou číst ;).
Takže to byla fakt dobrá zkušenost, ale hlavně zajímavej pokec.. Finito

No jo kluci

Často o nás říkaji, že jsme divné, ale nechovají se oni někdy mnohem hůř? Minimálně v 10 následujících případech tedy určitě ano:

1 Vyčítají nám, že jsme drbny, ale na školních chodbách jsou často k vidění výslovně klučičí hloučky, které drbou a drbou a drbou...

2 Když je o výkendu někam chcete vytáhnout dřív než v poledne, tak jsme podle nich zešílely. Kdo má v tuhle vražednou dobu vstávat? Ale nařídit si budík na noční přenos z NHL to očividně žádný problém není.

3 Říkají, že nemají hlad, ale jakmile před nimi zašustíš pytlíkem se svačinou, hodí na tebe pohledem vašeho Alíka, a máš po svačiněš.

4 Na nákupech by vám vybírali samá sportovní trička a tenisky, ale na ulici si můžou ukroutit krk za vyfintěnou slečnou v mini a botkách na jehlových podpatcích.

5 Smějou se nám, když si pobrečníme u romantického filmu, ale když doma už posté koukají na Lásku přes internet, nějaká ta slza ukápne i jim. Jen je třeba je u toho nechytat.

6 Vyhrajou nad námi partii šachu a hned jsou machři světa, ale když vyhrajeme my, bylo to jen díky jejich gentlemanství, protože nás přece nechali vyhrát.

7 Před kámoši předstírají největší tvrďáky, které nic nedojme, ale nad vaším novým kotětem dokážou hodiny rozněžněně šišlat.

8 Tvrdí, že dávat najevo své city je prostě směšné, ale když je na přivýtanou neobejmete, vyčítají vám, že se chováme chladně.

9 Když jsme nemocné, říkají nám, že jsme citlivky, ale jakmile chytnou rýmičku a mají zvýšenou teplotku, tak umírají, chudáčci.

10 Celé okolí oblažují kanadskými žertíky a vtípky, ale když si někdo vystřelí z nich, okamžitě se nafouknou jako balón.

Záchody - samozřejmost?

Mít záchod je základní lidské právo. To je závěr Světové vrcholné schůzky o toaletách. Ne, nesmějte se, to opravdu není vtip. Je to vážná věc. Někdy otázka života a smrti.

Summit o záchodech se konal nedávno v indickém Dillí. Byl už pátým v pořadí.
Přestanete se nad tím usmívat ve chvíli, kdy se třeba zrovna v Dillí podíváte, kam chodí na záchod obyvatelé slumů. Bylo to šokující: byli to hezky oblečení lidé, upravení a umytí, jen když jste šli z jedné čtvrti chatrčí do druhé, najednou jste zjistili, že jdete záchodem. Nebyl úplně strašlivý, protože byl na břehu jezírka, jehož voda všechno milosrdně pohlcovala. Byla to voda, kde se lidé myli, děti koupaly a odkud ženy braly vodu na vaření.

Když jste to viděli, snadno jste pochopili, proč průjmy zabijí ročně 1,6 milionu dětí. To je víc než malárie, která je považovaná za zabijáka číslo jedna.
Zapomeňte na nějaké obavy z terorismu, tihle lidé mají jiné starosti. Za den zabije špinavá voda a skutečnost, že nemají záchody, víc Afričanů, než kolik Američanů zůstalo 11. září 2001 pod troskami zborcených dvojčat. Když si občas prohlédnete věci jiným úhlem, zjistíte, že nabízejí překvapivé pohledy.

Experti se shodují, že dvěma nejpřevratnějšími věcmi v dějinách zdravotnictví nebyl objev penicilinu nebo vakcína proti neštovicím. Jsou jimi tekoucí voda a splachovací toaleta.
Jaké to je bez nich, lze poznat třeba v nairobské Kibeře, největším slumu světa. Lidé tam konají potřebu do igelitových tašek, které pak přehodí přes plot. Říká se tomu igelitové bomby a musíte si dávat pozor, aby vás nějaká netrefila. Leží všude - a i tam je déšť uklízí do potoka, v němž si hrají a ze kterého pijí děti. Kolik jich kvůli tomu umírá, nevíte. Tyhle statistiky se nevedou.

Nebo takový Kábul, město s nejvyšším obsahem exkrementů ve vzduchu na světě. Je tam sucho a větrno a lidé si, když to na ně přijde, prostě přidřepnou. Za dva dny je z toho prach, který nese vítr. Máte rozpraskané rty, olíznete si je a...
hledáte doktora.

No, nechme toho. Není to příjemné. Jenže takhle, bez splachovací toalety, žije skoro polovina lidí na světě. Je to 2,6 miliardy osob. Každý den a celý život. Už chápete, proč Světový den záchodů není k smíchu?

Historie hajzliků

Toalety se objevily v historii brzo. Ve 25. století př.n.l. lidé z oblasti Harappa (Pákistán) měli v každém domě vodní toalety spojené kanálem zakrytým pálenými hliněnými cihlami. Toalety byly i v starověkém Egyptě a Číně. V Římské civilizaci byly někdy toalety částí veřejných lázní, kde ženy a muži byli společně ve smíšené společnosti.

Za vynálezce splachovací toalety se považuje Sir John Harington (v roce 1596), i když během Viktoriánské éry nastala zlepšení regulace (pravděpodobněji to provedl Alexander Cummings než Thomas Crapper, jak je obvykle uváděno) a použití splachovacích toalet se rozšířilo. Před a během tohoto přechodného období (v některých oblastech až do 20. století) mnoho lidí používalo externí toalety, zvlášť v rolnických oblastech.

Takže co z toho vyplývá? Že až půjdete na záchod, tak si uvědomte, jak je to úžasná věc.

WooDoo

Woodoo je tajemný čarodějnický kult rozšířený zejména na ostrovech Haiti.
Zahrnuje v sobě řadu krvavých černomagických praktik, nechybí ani rituální
obětování zvířat a nespoutané orgie. Přinášení krvavých obětí a výroba
smrtonosných voskových figurek jsou nedílnou součástí kultu. Voodoo je
v podvědomí nejvíce známé ve spojitosti s ZOBIE- LIVING DEAD - oživlé
mrtvoly, které jsou zbaveny vlastního vědomí i vůle a jsou zaklínačem
používány k namáhavé fyzické práci nebo rituálním vraždám..

Vampire voodoo je název pro hrůzný smrtonosný riuál, který má za cíl
zbavit života vybranou oběť - většinou z důvodu pomsty, nebo bezbřehé
nenávisti. A to tak, aby ničitel nebyl zpozorován a dopaden. Je to
praktika, při níž se volají na pomoc nejvyšší vampýrsko-démonické
inteligence podle daných rituálů a ty propůjčují ničiteli moc a ochranu.

Za jistých měsíčních konstelací a po absolvování "určitého" rituálu,
zhotoví ničitel z rozehřátého vosku figurinu o velikost 20- 30 cm.
Dovnitř figuriny , do oblasti podél páteře, umístí dutou trubičku
vyrobenou z mědi nebo stříbra, tak aby se její hlavový otvor dal po
naplnění uzavřít voskem. Takto připravenou "panenku smrti" nabije
operatér svou ničící vůlí a do trubičky páteře naleje z poháru krev
oběti, kterou před tím musí získat. Po naplnění kanálku krví otvor
uzavře. Absolvuje s figurkou další rituál a při odříkávání mocné kletby
probodne figurku rydlem nebo jehlicí. Pokud je rituál proveden bezchybně
oběť v tu chvíli zemře.

Jestliže není dostupná krev oběti, je možné do vosku figuriny zatavit
její vlasy, nehty nebo tělesné sekrety (fůůůj). Touto praktikou se docílí
též zhypnotizování vytyčené obět, ovládnutí její vůle nebo oslabení duševního
či fyzického stavu. Oběť přitom může být od prováděného rituálu vzdálena i
několik kilometrů.

Ničitel je prakticky neodhalitelný a za svého života, nebo po dobu mnoha let
nedopadnutelný. Ale jako při všech černomagických smrtících metodách zde platí
pravidlo, že mág - ničitel - těžce pohne svým osudem , který se po jistém čase
postaví proti němu a nechá jej ztroskotat v nástrahách vyvolaných jeho vlastními
nízkými činy. Zabíjet může pouze Bůh. Bránit se proti tíze obráceného osudu dokáže
jen velmi zkušený mág. Evokované bytosi, které povolal na pomoc, mu jen na určitý
čas tuto pomoc a ochranu poskytnou, ale později za ně zaplatí svým životem.

Když je čas umřít

Umírání je složitý, ale dokonalý a fascinující proces. Velmi vážně nemocní lidé poznají ze všech nejlépe, že se blíží jejich poslední hodina - důsledkem endorfinů a uvolňujícího se fluidu oduší je totiž stav, kdy takoví lidé začínají 10 až 20 hodin před smrtí pociťovat úlevu, která se zdá být nečekaným a zlepšujícím se zdravotním stavem. Často dostanou i na něco chuť, přestože třeba celé dny nebyli schopni pozřít sousto. Po odeznění tohoto stavu přichází pocit sladké únavy, předestřený ochabováním smyslů...

Jako první začne odumírat cit. Necítíme své ruce, nohy,...skoro jako by duše nebyla součástí těla. Pak je na řadě zrak. Světlo se postupně zúží na jeden světelný bod (známe "světlo na konci tunelu"), až nakonec úplně zmizí a odumírá sluch. Pořád ještě vnímáme - slyšíme hlasy, ale nedokážeme rozpoznat slova. Postupně se vše vzdaluje, až úplně zmizí. Přichází pocit pádu a tlaku, a je konec.

Duše upadá do zvláštního stavu nečinnosti, ztrácí schopnost svobody myšlenek. Od těla se může úplně odpoutat až klidně po 8-10 dnech (pohřeb žehem může být proto velice nepříjemným a násilným odpoutáním od těla). V době, kdy je ještě duše připoutaná k tělu, dochází k hodnocení uplynulého života a po odpoutání pak putuje k tzv. "Bardu", kde plánuje svůj budoucí život...

Pokud umíráme a naši smrt nepředcházela žádná vážná nemoc, spustí tělo stejný systém, ale poznáme to až v daný okamžik, ne 20 hodin předem.:)

The Birthday Massacre

The Birthday Massacre je skupina, která byla založena roku 1999 (ještě pod názvem Imagica) v Torontu. Má šest členů : Chibi - zpěv, Rainbow - kytara, M. Falcore - kytara, Aslan - baskytara, ADM - klávesy, Rhim - bicí.
Styl, který hrajou by se dal popsat jako Ghotic, který je spestřen elektronickými prvky, tedy industrial.

Blue MP3



Video Kid MP3



Red Stars MP3

Bizardní světové rekordy

Tak to tu ještě nebylo! Ptáš se, co všechny jsou lidé schopni dokázat? Nemusíš si hned k tomu kupovat extra drahou Guinessovu knihu rekordů, vyzkoušej náš článek :-) 10 rekordů tě doslova posadí na židli a věř, že ti to bude ještě hodně dlouho vrtat hlavou :-)

---

1. Představ si, že Jon Brower Minnoch vážil v dobých své dospělosti plných 635 kilo! (A pak, že mi bědujeme, když přiberem třeba 5 kg :-). Jenže při tak vysoké váze mu hrozilo ohrožení na životě - a v jeho případě také ke smrti. Dokázal zhubnout celých 216 kilogramů za necelých 16 měsíců! Talže vážil po drsné dietě "jen" 419 kg. To by celkem už šlo ne? A jaké je ponaučení? Nebrblej při větším úbytku váhy a vždycky si vzpomeň na Jona :-)

2. To Vivian Wheelerová měla podobně šílený problém. Když jí zemřela její milovaná matka, utrpěla tak velký šok, že jí z toho začaly růst vousy!!! A jak velké? Celých 27,9 cm! I když je to nepředstavitelné, některé lidi zkrátka tak milujeme, až z toho celý chlupatíme :-)

3. Tom Leppard se nechal potetovat doslova od hlavy až k patě! Jeho "vášnivé malby" zabírají celých 99,9% jeho "lepardího" těla :-) Tetování nemá jen v uších a mezi palci. (Upozornění: A co nosní dírky? :-)

4. Největší knihovna na světě je Library of Congress v USA. (V hlavním městě Washingtonu). Najdeš v ní zhruba 119 000 000 knih (jsem zvědavá, kdo je počítal :-) Všechny poličky na knihy dohromady zabírají 853 km!!! Tak co, skáknem tam a "pár" tisíc knížek přečtem, co vy na to? :-)

5. Jestli zrovna nepatříš mezi velké "knihomoly" a doslova nesnášíš tlusté bichle plné písmenek bez obrázků, je tu řešení - nejmenší kniha světa! Kniha má 24 stran a rozměry 2,4 mm x 2,9 mm. Najdeš v ní obrázky od Josua Reicherta. No, jen aby se ti nezačala ztrácet v ruce .-)

6. Nejužší ženský pas na světě má žena jménem Cathie Jungová. Představ si, že měřil "kolem dokola" jen 38 cm!!! Proč? Přes dvanáct let nosila korzet. A to trpěla dobrovolně! :-)

7. Největší teplotní rozdíl z jednoho dne na druhý (celých 56°C) se stal v noci z 23. na 24. února 1616 v Browningu, v USA. Teplota klesla ze stupně +7°C na neuuvěřitelných -49°C!!! To musela být kosa, že? Teď si představ že drkotáme zuby jen co se dotsvaí deset pod nulu :-)

8. Jako jsou velká města nebo velké obchody, jsou i velké hřbitovy! :-) (Upozornění: Pokud tam budeš mít hrobeček, máš jistotu, že jsi obklopena miliony lidmy i pod drnem :-) Největším hřbitovem je tedy Ohlsdorfský hřbitov v německém Hamburgu. Zabírá přes 400 hektarů plochy a je v provozu už celých 129 let! Ke konci roku 1996 tam bylo pohřbeno asi 920 000 lidí a proběhlo zde 980 000 kremrací.

9. Jak už je všem známo, nejdelší stavbou světa je s tále zůstává velká Čínská zeď. Teď vám určitě neříkám nějakou novinku, ale věděla jsi vůbec, že měří přes 6352 km??? To je více, než celá česká republika, nebo více, než z ČR do Chorvatska! Ti se ale museli nadřít, nemyslíš? A pak že my brbláme nad umýváním nádobí a nad vysáváním :-)

10. Zrovna myslím na nedávné povodně v ČR, na světě proběhlo něco podobného - i když s mnohem větším stupněm obtížnosti! Zhruba před 18 000 lety došlo v pohoří Altaj k protržení jezera, které bylo zahrazeno ledovcem. Jezero, které se "protrhlo" bylo dlouhé 120 km a hluboké 760 m...

(Homo)sexualita

Někteří lidé jsou sexuálně přitahováni osobami stejného pohlaví. Homosexuálem se může člověk cítit celý život, nebo jen několik měsíců či let.

---

Například během dospívání se může stát, že člověk zažije jednu či dvě homosexuální epizody, ať už platonické nebo fyzické, a pak... už nikdy. "A co když se mi kluci nelíbí? Co když dávám přednost holkám?" Možná sis už takovou otázku položila... tak jako většina tvých kamarádek. Protože není nic běžnějšího a normálnějšího, než že v životním období, kdy hledáš sama sebe, zjišťuješ, kdo vlastně jsi, co se ti líbí, co máš ráda... a samozřejmě tápeš, protože nic není jasně dáno. Čekáš, co se z tebe "vylíhne", tak jako kukla na jabloňovém listu: bude motýl, který z ní vyletí tečkovaný nebo pruhovaný? Je to záhada.

Tvůj pohlavní život je teprve v začátcích. Měsíčky, chloupky, zamilované polibky a první kluci, to všechno tě nevynese ven z dětství! A tak si říkáš: "Proč se ze mě stává tohle a ne něco jiného?" Pro tvou informaci: i kluci zkoumají samy sebe v souvislosti s (homo)sexualitou - možná ještě víc než holky - a mají tendenci se tím hodně znepokojovat. Co bys měla vědět: I v dospělosti je v každém z nás něco z ženy, něco z muže. Všechny ženy i muži mají povahové rysy obou pohlaví: ani žena, ani muž nejsou nikdy "stoprocentní". V každé dívce je část mužská: třeba její ochota riskovat, nebo její hlas. A každý kluk má své ženské stránky: třeba přecitlivělost nebo "půvabné" pohyby. Tyto znaky se projevují více či méně, na základě osobních zážitků i způsobu, jakým byl člověk vychován a veden. Všechny povahové rysy se tedy smísí a vznikneš ty: originál - jedinečná osoba s výrazně ženskými prvky nebo naopak téměř bez nich. V obou případech se ti mohou líbit kluci - ale rozhodně ne ti samí. Zrovna teď ti třeba nedělá radost jít s klukem na schůzku. Přesto to neznamná, že jsi lesbička. Většina lesbiček totiž cítí k opačnému pohlaví odpor. Možná jsi prostě vyspělejší, než tvoje kamarádky, možná čekáš na velkou lásku, na svého krásného prince. Anebo by ses spíš ráda dočkala pozornosti, sladkých slovíček a zamilovaných dopisů - těch ženských záležitostí, které v dospívání nedokáže poskytovat téměř nikdo. Protože většina dosívajících si ještě neuvědomila své... ženské stránky.

Avril Lavigne

Avril není typickou mladou popovou princeznou, ve skutečnosti je přesný opak např. Britney Spears. Je divoká skejtařka, která má ráda punk-rokovou hudbu. Ve svých 13 letech začala psát své vlastní písně a hrát na kytaru. Brzy poté nahrála na videokazetu své hudební výkony a poslala je několika nahrávacím společnostem. Avril zpívá se svou kapelou, kterou tvoří bubeník Matthew Brann, bas kytarista Mark Spicoluk, kytaristi Jesse Colburn a Evan Taubenfeld. Své celosvětové turné začala prvními návštěvami Japonska, Evropy a v Austrálie. Do kin se v roce 2007 dostává její první film Fast Food Nation, který vypovídá o nezdravém stravování v USA. I když moc nemusím mainstream, ráda si její písničky někdy poslechnu.

Hot MP3

More Videos

When you´re gone MP3

More Videos

Girlfriend MP3

More Videos

Complicated MP3

More Videos

Don´t tell me MP3

More Videos

Nobody´s home MP3

More Videos

My happy ending MP3

More Videos

Vtipné postřehy

• McDonald prodal 12x víc hamburgerů než je lidí na světě
• Churchil (jeden z Britských premiérů)se narodil na dámských záchodech..asi to jeho matka nestihla na sál :D
• Lidé se v průměrů bojí víc pavouků než smrti...
• Coca-Cola dřív měla zelenou barvu když jí začali prodávat..aspon víme z čeho je ...
  
• Průměrná doba usínání je 7 minut takže když vám někdoo řekne v 10:00 v posteli můžete jakoby usínat ale přitom 7 minut nevině ležet tedy pokud nejste nějk obvzlášť unaveni....
• Bacha..ptž jestli jste u vás doma a je u vás blízko někde prach - jako že je celkem všude tak z 3/4 to není prach ale VAŠE odumřelá kůže..
  
• Většina rtěnek obsahuje rybí šupiny...
• Hrozny v mikrovlnce explodují.
• Mongolové si do čaje místo cukru dávají sůl.

Co kluci opravdu myslí tím, když ti řeknou:

• ZAVOLÁM TI...................................někdy v příštím století
• VĚRNOST.........................................slovo,které se vztahuje výhradně na fotbalové mužstvo
• POTŘEBUJU VÍC PROSTORU............pro všechny ostatní holky
• NECHCEŠ NAMASÍROVAT?..........chci zkusit štěstí
• NENÍ TU MOC HORKO?.................svlékni se
• AHOJ.MÁŠ FAJN KÁMOŠKU.........líbí se mi a tebe jen musím využít
• JE OŠKLIVÁ,JE TO LESBIČKA.......nestála o mě
• NEJSEM PŘIPRAVENÝ....................přinejmenším ne s tebou
• MŮŽEME BÝT KAMARÁDI.............je konec a nejspíš se vidíme naposledy.

Kalkulačka lásky

Miluje tě, nebo ne? Zkus štěstí na této stránce! ODKAZ

Dr. Gregory House

Taky patříte mezi maniaky, jako já, kteří tenhle spešl seriál sledujou, přesto jak dává pozdě.
Musím říct, že se při jeho sledování fakticky pobavím, House má skvělé hlášky a většinou mluví v ironii, nebo výsměchu. Nedá se o něm říct, že by to byla právě optimistická a příjemná osoba. Jeho hlášky jsou fakt nezapomenutelné.
Osobně můžu říct, že takového doktora bych mít nechtěla.

O seriálu:
Tento seriál se odehrává v nemocnici v Princetonu-Plainsboro. Hlavní postava je Gregory House (Hugh Laurie), který je šéfem diagnostického oddělění a řeší zvlášť zapeklité případy. Po ruce má svůj tým který se skládá z dr.Cameronové (Jenifer Morison), dr.Chaseyho (Jesse Spencer) a dr.Foremana (Omar Epps) . Někdy jim pomáhá taky Houseův nejlepší přítel onkolog dr.Wilson (Robert Sean Leonard) . Celé nemocnici šéfuje dr.Caddyová (Lisa Edelstein) , se kterou se House dokola hádá, nebo spíš škádlí.


Nejlepší hlášky:
House: "Máte v sobě parazita."
Pacientka: "Něco jako tasemnici?"
House: "Podívejte, má vaše oči. Máte na odstranění toho parazita zhruba měsíc, pak to bude nezákonné, až na několik států. Ale nebojte se, není to tak hrozné, někteří lidé tomu dávají jména, oblékají do šatiček a vozí v kočárku."

House: Žádná žena nás neuvítá doma s večeří a polibkem. - Proto Bůh stvořil mikrovlnky.

Caddyová: "Housi, potřebujeme vás, pojďte."
House: "Bolí mě noha - mám na to papír."

House: Kam jdeš???
Foreman: Jsi svině.
House: Já vím....ale kam jdeš???

House: Když si povídáš s Bohem, jsi věřící. Když si
povídá Bůh s tebou, jsi psychicky narušený.

House: Tak dlouho se hledal nádor, dokud pacient
nezemřel.

House(na ambulanci): Před půlhodinou jsem měl odejít.
Sestra: Před půlhodinou jste přišel.
House: Nějaká všímavá.

House: Bude se vyprávět, přinesu si popcorn.

House přišel do práce nemocnej:
Wilson: Copak??? Rýma????
House: Ty budeš asi vážně doktor.

Nedejte šanci nudě!

Chodíte spolu už delší dobu a cítíte, že se do vašeho vztahu vkradl stereotyp a nuda? Pokuste se je odstranit!

• Blbněte! Jak se říká - smích léčí - , vyléčí tedy i vztah. Odvažte se a vymyslete něco doopravdy bláznivého, protože není nic krásnějšího, než se svíjet smíchy. Ať už to bude cokoli a budete se u toho taky bavit, máte vyhráno!

• Dělejte si radost! Proč si dávat dárky jenom na narozeniny, nebo Vánoce? To je chyba! Nám taky přece udělá radost nějaká ta kytička, protože je z lásky. Nemusí to být zase bůhvíjaké dárky, stačí úplná maličkost. Právě ty maličkosti, nejvíc potěší. A nemusí to být jenom kupované věci. Na oplátku tě bude taky rád překvapovat.
• Změňte lokál. Trávíte každý víkend na stejné diskošce nebo v baru? Tak to je chyba! Chce to zkrátka změnu, protože by na vás taky mohla spadnout dobrá ponorka. Objevujte nová místa!
• Neusni na vavřínech! To, že jste spolu už pěknou dobu, neznamená, že by ses měla přestat snažit a chodit se svým klukem jak hastroš. Možná si myslíš, že máš svého kluka jistého, ale je to naopak. To platí i naopak, kluci!
• Dejte si pauzu! Každému páru prospěje, když si od sebe na chvíli odpočinou. Pokud spolu totiž trávíte veškerý volný čas, půjdete si taky na nervy. Domluvte si, že budete mít nějaký den jen pro sebe nebo pro své známé. Budete si vzácnější!
• Společně na koníčky! Ty miluješ tancování, on fotbal. Každý máte jiné zájmy a nedáte na ně dopustit? Ani kvůli té lásce by sis neměla upírat, co tě baví! Ale proč si nenajít něco společného? Když vás něco chytne, máte zaručeno, že nuda nemá šanci!
• Co takhle do čtyřky? Má tvoje kámoška taky kluka? Tak proč se neseznámit? Když si partneři padnou do oka, můžete pak klidně někam vyrazit.
  

Šikana

Co je vlastně šikana? Co se k ní řadí a co ne? Možná to někoho překvapí, ale k šikaně se řadí i verbální tedy slovní šikana.Myslím že s touto formou šikany se setkal každý. Co ale neverbální šikana? co je horší fyzické týrání či psychické? Když někdo někoho slovně napadá a klidně i opakovaně jde o psychické týrání. Když však někdo napadá fyzicky , jde zdánlivě o fyzické týrání, které pak ale ovšem ústí do psychického. Každá verze šikany se může podepsat jinak. Traumatem, komplexem ,překonáním,zapomenutím a někdy i sebevraždou.

příběhy :

1

Čtrnáctiletá studentka gymnázia v polském Gdaňsku se oběsila poté, co ji krutě šikanovala parta spolužáků. Při vyučování, v nepřítomnosti učitele, dívku svlékli, osahávali a vysmívali se jí. Vše si natáčeli mobilem. Studentka utekla domů, kde ji později rodiče našli oběšenou. Při vyšetřování vyšlo najevo, že když během hodiny polštiny profesorka opustila třídu, pět spolužáků chytlo 14letou Aňu, strhali z ní oblečení a pak před celou třídou předstírali znásilňování.
Dívce přitom nadávali a smáli se jí. Jeden z násilníků si celou asi dvacetiminutovou scénu natáčel na mobil. "Když se učitelka vrátila, nikdo neřekl, co se stalo," napsal list Gazeta Wyborcza. Ponížená dívka ještě před návratem učitelky utekla domů, kde ji rodiče našli oběšenou.

2

Ve škole máme spolužáka, který koktá. Někteří si z něho utahují. Pořád mu kladou otázky typu "Co holky?", "Kolik jsi jich měl?", "Kolik jsi jich líbal?", lepí mu na záda cedulky Mám rád sex… Neberou ho nikdy vážně a kvůli všemu se mu vysmívají. Nikdo po nich nechce, aby se s ním přátelili, ale je tohle vážně nutné? Tenhle jejich postoj je mi vážně dost proti srsti a nejde mi do hlavy, jak někdo může být tak bezohledný k pocitům ostatních. Když vidím v očích toho kluka slzy, je mi to vážně moc líto.

3

Příběh školní šikany s tragickými následky začal v roce 2003 v baskickém městě Hondarrabia. Třináctiletý žák střední školy Jokin Ceberio se stal terčem útoků dvou spolužáků, kteří jej pro zábavu trápili kvůli jeho zdravotním potížím. Postupem času se stal fackovacím panákem pro celou školu. Do záležitosti se vložili rodiče, kteří po dlouhém naléhání zjistili jména Ceberiových trýznitelů. O pár dní později se Jokin Ceberio vrátil do školy. Měl s sebou mobilní telefon, který měl v případě potřeby hned použít. Všechno ale dopadlo jinak. Ceberio zamířil k vysoké kamenné zdi staré části města Hondarrabia a vrhl se dolů. Byl na místě mrtev.

4

V Británii se loni v listopadu obětí šikany stala dvanáctiletá Bianca Powellová, která úspěšně podstoupila léčbu rakoviny. Jeden ze spolužáků jí zapálil vlasy, které jí po čtyřleté chemoterapii právě začínaly růst

5

Studenti školy v severoněmeckém Hildesheimu půl roku pravidelně týrali spolužáka. Nutili jej líbat jim boty, jíst křídu a masturbovat. Některé situace natočili videokamerou a posílali si e-mailem.

6

K zvláštnímu případu došlo v roce 2000 ve Francii. Christine Truffet-Lefebvre pracovala jako sekretářka firmy Nikon Precision Europe. S nadřízeným vycházela řadu let velmi dobře. Pak se rozvedla a šéf očekával, že se bude věnovat práci dlouho do večera a také o víkendech. Christine odmítla a začalo jí peklo. Nadřízený ji začal obviňovat z nekvalitní práce. Nechával jí na stole urážlivé vzkazy, například "Idiote!". Začal jí zadávat takové úkoly jako doplňování toaletního papíru, zatímco její práci začala vykonávat nová asistentka. Christine začala trpět depresí. Nejdříve si vzala neplacené volno a nakonec musela z práce odejít. Rozhodla se přednést svou věc před místní pracovní soud. Ten rozhodl, že byla obětí šikany, a přiznal jí náhradu 15 tisíc eur za neplacené volno.

Co na to odborníci? :

Šikanování je velice závažný, společensky nebezpečný jev, ohrožující oběť fyzicky, ale zejména psychicky.Šikanování je nutno chápat jako poruchu vztahů. A to nejen mezi agresorem a obětí.

Šikanování není jen výsadou dětí.

Ideální podmínky pro šikanu v zaměstnání vytváří nezaměstnanost a strach o práci. Francie a Švédsko se od roku 2002 tomuto jevu snaží čelit speciálními zákony, Velká Británie a Německo spoléhá na stávající úpravu.

Šikana se nikdy neděje ve "vzduchoprázdnu". Šikana vzniká tam, kde existují ve skupině nezdravé vztahy, kde je silná diferenciace na silné a slabé. Ve školních kolektivech existuje vážné nebezpečí, že i pedagog, často neúmyslně, ale mnohdy záměrně dá "zelenou" silnějšímu jedinci, který pak začne vykonávat to, co vede k šikaně. Problém šikany tedy nelze léčit jako problém vztahu mezi agresorem a obětí, aniž bychom léčili celou skupinu. To je jedna z nejčastějších chyb, ke které při řešení problému šikany dochází.

Šikana ve školách mívá mnoho podob: krádeže a ničení pomůcek a dalších věcí, vysypávání tašek, záměrně vyvolané střety, veřejné zesměšňování. Nad některými projevy šikany zůstává rozum stát.

Je nutné nechat oběti promluvit a přimět je, aby označily své trýznitele. Právě to je nejtěžší krok vůbec.

Strach z následků bývá tak silný, že děti nebo i dospívající si své utrpení nechávají pro sebe i několik let. V případě dospívajících se situace komplikuje jejich uzavřeností. Mladí lidé často v pubertě přestávají komunikovat s rodiči. Ti se nad tím nepozastavují a tak jim může trápení dítěte uniknout. Osvědčilo se i školení učitelů, kteří neví, jak situaci řešit. Dobré výsledky přináší i spolupráce s policií.

Šikana se nemusí projevovat nutně násilím, kradením svačin a kapesného a tak podobně.

typy agresorů :

1. typ

Hrubý, primitivní, impulsivní, se silným energetickým přetlakem, kázeňskými problémy, narušeným vztahem k autoritě, někdy zapojený do gangů páchajících trestnou činnost.
Vnější forma šikanování: šikanuje masivně, tvrdě a nelítostně, vyžaduje absolutní poslušnost, používá šikanování cíleně k zastrašování ostatních.
Specifika rodinné výchovy: častý výskyt agrese a brutality rodičů. Jako by agresoři násilí vraceli nebo napodobovali.

2. typ

Velmi slušný, kultivovaný, narcisticky šlechtěný, sevřený, zvýšeně úzkostný, někdy i se sadistickými tendencemi v sexuálním smyslu.
Vnější forma šikanování: násilí a mučení je cílené a rafinované, děje se spíše ve skrytu, bez přítomnosti svědků.
Specifika rodinné výchovy: časté uplatňování důsledného a náročného přístupu, někdy až vojenského drilu bez lásky.

3. typ

"Srandista", optimistický, dobrodružný, se značnou sebedůvěrou, výmluvný, nezřídka oblíbený a vlivný.
Vnější forma šikanovaní: šikanuje pro pobavení sebe i ostatních, patrná snaha vypíchnout "humorné" a "zábavné" stránky.
Specifika rodinné výchovy: nezaznamenána žádná specifika. Pouze v obecnější rodině je přítomna citová subdeprivace a absence duchovních a mravních hodnot v rodině.

Z tohoto lze usoudit, že agresor je sám obětí šikany, domácí.Jde tedy o řetězec ,který mnohdy nikdo nezastaví.

Mechanismy, které brání vyšetřování šikany a uzdravení skupiny se v mnoha případech vymykají běžnému selskému rozumu. Čím je šikana pokročilejší, tím je dokonalejší zakrývající a protiúzdravný systém. Etoped Michal Kolář tento systém nazývá "komplotem velké šestky", podle základního počtu aktérů. Ve své konečné podobě se projevuje tím, že

• oběť nedokáže podrobně vypovídat o tom, čemu byla vystavena,

• agresoři úporně, přesvědčivě a organizovaně lžou,
• většina ostatních spolužáků také lže nebo nechce vypovídat; objevují se falešní svědkové,
• rodiče agresorů jsou přesvědčeni, že jejich děti byly nespravedlivě nařčeny, někdy se snaží dokonce vyvolat dojem, že agresorem je oběť,
• rodiče oběti mají většinou strach o osud svého dítěte a bojí se dalšího vyšetřování,
• při pokročilé šikaně brání nevědomě vyšetřování i pedagog.

Takto odpovídali učitelé na otázku: Jak byste postupovali, kdybyste ve své škole nebo ve své třídě objevili šikanu?

• Zavolám si oběť a agresora a zjistím, jak to je
• Přesvědčím šikanovaného, aby šikanu oznámil
• Udělám rozhovor se žákem a potom s celou skupinou
• Podchytím silné, oni mi třídu táhnou, v případě problému bych to s nimi rozebral
• Vyslechnu nezávisle obě strany, vzájemně je konfrontuji, zhodnotím a zjednám nápravu, trest
• Vyšetřím do podrobností
• Řešil bych to rozhovorem se skupinou, snažil bych se dopátrat pravdy volnou asociační metodou
• Nejdříve rozhovor s rodiči a žákem, následně rozhovor s agresorem, nakonec s oběma společně, dát jim nůž na krk

Souhlasili byste s některými z nich? Pozor, podle slov odborníka jsou vesměs přehlídkou chyb a omylů.

Jak poznat, zda mé dítě není obětí šikanování?

Autor knihy "Bolest šikanování", etoped a psychoterapeut Dr. Michal Kolář (problematikou šikanování se zabývá již déle než dvacet let) uvádí tyto varovné signály:

**Za dítětem domů nedochází žádný spolužák, dítě nemá žádné kamarády.

**Dítě je zaražené, posmutnělé, nemluví o tom, co se děje ve škole.

**Špatně usíná, v noci se budí, zdají se mu hrůzostrašné sny.

**Dochází k významnému zhoršení prospěchu, dítě je nesoustředěné, bez zájmu.

**Často ho před odchodem nebo po příchodu ze školy pobolívá hlava, břicho...

**Dítě častěji navštěvuje lékaře, objevují se neomluvené absence.

**Dítě chodí do školy nebo ze školy oklikami.

**Přichází domů s potrhaným oblečením, poškozenými školními pomůckami nebo bez nich.

**Často mu nevychází kapesné, požaduje další peníze.

**Dítě přichází domů vyhladovělé, i když dostává svačiny a obědy má zajištěny.

**Nedokáže uspokojivě vysvětlit svá zranění.

**Vyhrožuje sebevraždou nebo se o i dokonce pokusí.

Tyto příznaky samy o sobě ještě nemusejí mnoho znamenat, čím více se jich však objevuje, tím obezřetnější by rodič měl být.

Ke konci chci říct, že je mnoho lidí co se se šikanou vypořádali.Jestli jste to právě vy, nejste první ani poslední.Jestli to nedokážete sami, musíte hledat pomoc u jiných lidí.Tak jak už to v přírodě chodí, vyhraje ten nejsilnější (nebo ten nejchytřejší).Nebojte se o tom mluvit, protože jinak to nezkončí.

Maturitní ples

Jako absolventka (přehnaný) tanečního kurzu jsem nechtěla zakrnět, proto jsem se rozhodla s kámoškou rozjet naší velkolepou taneční šňůru. Nechápu lidi, co nechtějí tancovat. Koukali byste jak to tam jedna babča rozjela. O tom později.

Jestli vám partner taky někde trajdá (nebo nechce jít. To nepochopím), tak vezměte fakt kámošku, nebo kámoše. Fakt se vyblbnete.
Takže teď jsem byla na svém prvním maturitním plese, kde jsem mimochodem nikoho neznala, kromě jedné černé vdovy, ale nakonec jsme poznali fajn lidi ;). Byl to maturiťák SOŠ a SOU řemesel Kutná Hora a byl v OK clubu Lorci. Šerpování měli hezké, ale ta prezentace s fotkama byla hrozně nudná. Vystopily tam ještě břišní tanečnice a freestyle vystoupení. Zdá se mi, že ten co ples moderoval byl Jakub Prachař, ale kdo ví. Takžé ze začátku to byla strašná nuda a to nepřeháním. Ve frontě na pití jsme strávili přes půl hodiny (a to před náma skoro nikdo nebyl) a ještě jedna poznámka, že ta barmanka neuměla čepovat pivo, ale to je vedlejší. Chvíli jsem měla depku ze vzpomínkových písniček, ale to nepochopíte, takže je to vedlejší. Je zajímavé, že většina lidí neuměla pořádně zatancovat valčík, ale vystačili si se "šlapákem".
Osobně jsem vynechala jenom ty tance na začátku, protože nebyl partner (přiznávám, že jsem si ho
mohla přivymyslet), ale pak už se jelo. A pak už se lidi připíjeli, jeden profesor se k nám přidal (to byl teda rocker, taky měl dost) a z tý babči s balónkem taky nemůžu (spešl tanec s balónkem a k tomu měla asi křeče). Taky na sebe občas nějaké ty páry spadly. Pak jsme si říkali, že jsme podivně střízlivý. Maturanti si to podle očekávání pořádně užívali, i po skončení plesu. (někteří si z toho nebudou moc pamatovat :))
Nakonec jsme tam zůstaly asi do půl třetí ráno a ještě jsme mrzli venku (s doprovodem :)). Už se těším na Strojárnu (možná si taky připraví labutí jezero s učitely). The end.

LaFee

Pod tímto zajímavým pseudonymem se skrývá Christina Klein. Je napůl řekyně, napůl Němka.
Je jednou z nejúspějšnějších zpěvaček u našich západních sousedů, ale přesto boduje i u nás.
Vydala dvě alba, jedno roku 2006 s jednoduchým názvem Lafee a druhé se jmenuje Jetz Erst Recht.

Heul Doch MP3

Mitternacht MP3



Wo bist du(mama) MP3

Virus MP3



Beweg dein arsch MP3




Prinzesschen MP3