Keep smiling

Smajlík, smajl, smile nebo normálně česko-anglicky emotikona. Každý ji známe a my, mladší generace při digitální komunikaci používáme.

Dvojtečka, pomlčka, závorka. První smajlík se tedy objevil již v roce 1890, a to v tehdejších novinách - jednalo se o takový soubor znaků vzdáleně se podobajícího tomu dnešnímu. Nicméně klasický smajlík vznikl v roce 1982 a není vynálezem softwarových inženýrů. Vysokoškolský profesor Scott Fahlman rozeslal svým kolegům elektronickou zprávu s návrhem na používání těchto tří znaků po sobě jako symbol vtipu. Zároveň přišel i s nápadem, že opačná závorka na konci by mohla označovat vážně míněné věci. Tento opačný symbol se ale časem zažil jako vyjádření smutku. Každopádně se Fahlmanův návrh ujal a stal se hojně používaným. Kdyby si byl tenkrát nechal Scott Fahlman svůj nápad patentovat, zřejmě by patřil mezi nejbohatší lidi na světě.

Počátky emotikon byly roztomilé. Vyjadřovat své pocity, emoce, pouhými gramatickými znaky - to bylo neuvěřitelné. Jenomže to by nebyli lidi, aby to zase pěkně nezbabrali. Když brouzdáte kdekoliv na netu, tak se můžete pokochat množstvým ksichtících se obrázků.

Já sama teda emotikony používám, ale snažím se s mírou. Nechci patřit mezi neandrtálce, jejichž e-komunikace je na podobné úrovni (tímto se jim i omlouvám, je to jen můj subjektivní názor..): No tAq to ByŁ FaQt lolEc♥♥♥ upE Hafo prcZa. :-* MucQ =**