Vědomí vs. podvědomí

Vědomí, to je naše vědomé já, pravé vědomí a podvědomí, či druhé vědomí, obsahující jakousi druhou osobnost se svým já, s činností neuvědomělou a s vlastní pamětí. Za běžných normálních okolností se nám zdá být každý čin a myšlenka vědomou. Není tomu tak. I za normálního stavu lze pozorovat jistou přítomnost jevů, nepatrných dojmů, jež jsou samy o sobě příliš slabé, než aby se staly vědomými.
V nejhlubším nitru každého z nás existuje zázračné vědomí, jež tvoří, zatímco my pracujeme.
Podvědomé já je ve stálé činnosti, které ve stavu vědomém nepozorujeme. Žádáme-li podvědomé já, dáváme-li mu příslušný rozkaz, projeví své schopnosti: dorozumívání cestou telepatie, prostorové vidění, vidění do minulosti, přítomnosti i budoucnosti, kresby, automatické písmo, pohyb i přenos předmětů bez doteku, zhmotnění se aj., ale jen pokud nám byl úkol předurčen.
Myšlenky řešící těžké problémy přicházejí zpravidla náhle. Obvykle překvapují.
Hladina Beta, to je normální stav, v práci, doma, právě teď, Alfa přichází, když sníte nebo usínáte, ale ještě úplně nespíte, nebo ještě nejste úplně vzhůru, je to jakýsi stav mezi tím.