Opravdu jsem se jednoho hezkého dne rozhodla, že půjdu konečně na dlouhou procházku se svým pejskem (opravdu mám psa a ještě žije)... Alee nechtěla sem jít sama, tak sem samozřejmě přemluvila kamarádku... Všechno začalo docela hezky, ale přejmenovala mi psa na MaxiKinga, jak je ale slavnej. Problémy, ale nastaly až jsme se dostaly ven z našeho "velkoměsta". A teď se dostávám k zásadní otázce. Opravdu je prospěšné, aby holka z města běhala po nějakých dírách této zeměkoule? Asi je :D. Můžu říct, že venku asi pršelo, nebo co, jelikož bylo všude plno bláta a jinýho humusu. Nejlepší bylo, když kámoška uklouzla na blátě a natáhla se v něm, naštěstí to brala s humorem a nezačala na mě řvát něco jako "To byl tvůj nápad, nebo za to můžeš ty" a pod.. Tak za to jsem fakt ráda, jestli si umíte představit holku v blátě, co se směje, jak psychicky narušený člověk a mě se psem, kterej neví, oč jde. Řeknu vám, že sem si suprově prodloužila život. To samozřejmě není všechno. Protože to byla docela samota, tak když okolo projíždělo auto, tak mi kamarádka říká, že se schováme. Objasním kam. Na pole :D. Samozřejmě.. Nevíte si představit kolik bláta jsem měla na botách. Fakt nepříjemný. Nejhorší bylo, že jsme musely s naším ohozem jít přes město, ale je tu šance, že to kolemjdoucí vezmou za nový módní styl. Ještě jedna příhoda z hodiny matematiky. Tak jako moje nejmenovaná spolužačka se rozhodla, že otevře okno, jelikož ve třídě bylo fakticky dusno. A co se nestalo, ozvala se rána (Objasním. Něco jako kdybyste otevřeli hodně natřepanou vodu s bublinkami. Jen o něco hlasitěji.) a na podlahu spadly kousky skla, kdo by to byl čekal? Našeho profesora to okno dosti paralyzovalo :D. Ale koukejme na to z té lepší stránky. Střepy znamenají štěstí! Proto rozbíjejte okna.
Žádné komentáře:
Okomentovat